Radvanice 2012
První nájezd na trať – cožeeeee- řev do přilby a zatnutý drápek (no spíš pořádnej dráp). Tak bych zjednodušeně popsal první zkušenost s jízdou na přírodním okruhu. Jo jo jsem naprosto unešen a jistojistě chycen do sítě. Vše co bylo na motorkách doposavad je upozaděno. Mám rád závody silnici MotoGP WSBK českej mistrák i agenturní závody, ale moje motosrdce vždy patřilo přírodňákům. Hořice, Těrlice, Radvanice, Branná, Kyjov, to je pro mne víc než GP. A teď ještě mnohem mnohem víc. Ale popořadě:
V pátek příjezd do depa v sestavě manažerka týmu, mechanik a jezdec. Postavení zázemí, kontrola motorky, technická přejímka a zaregistrování. Pak pěší prohlídka trati a dlouhá diskuze o optimální stopě.
V sobotu nás čekaly dva dvacetiminutové kvalifikační tréninky. Na poznání trati poměrně málo času. Navíc v prvním jsem kvůli poruše ujel jen kilometr a půl a svezl se do depa na svozejku. Při podřazování ze čtyřky na trojku mi přestal fungovat plyn a trochu se mi bloklo zadní kolo a tak jsem si lehce zasmykoval a motorku odstavil. Hlavou mi blesklo, že se přetrhlo lanko plynu. Mezi kvaldama je čas a tak jsme hledali příčinu. A ? Pěna Explosafe nám vyzkratovala palivové čerpadlo a spálila se pojistka. Proto nefungovalo čerpadlo a bylo hotovo. Následovala rozborka, pěnu jsme vyhodili, zajeli na benzínku pro pojistky a vše bylo OK. Následovalo lehké odzkoušení a čekání na druhou kvaldu s vědomím, že ta musí proběhnout bez zádrhelů. Pro kvalifikování je nutné odjet pět kol, takže nebyl prostor pro další chybu.
Ve druhé kvaldě ale přišel další trablík a to s rychloplynem Domino. Jak jsem tahal, začala se vytvářet prodleva na plynu. To bylo nepříjemný ve vracečkách a také v retardérech. Nedala se najít spodní hranice přidání plynu. Nakonec z toho byl čas 2:10 a 23 místo na roštu. Hlavní bylo, že se podařilo odjet šest kol. Následovala rozborka rychloplynu a lanek, no a po konzultacích a radách se závada našla. Závada byla na našem přijímači a to konkrétně na jednom z lanek. Začala se shrnovat plastová koncovka a lanko se tak postupně prodlužovalo. Spravila to naříznutá matička a obalení páskou. Takže po dvou hodinách bylo vše nachystané na druhý den. Večer jsme ještě jednou prošli celou trať tentokrát proti směru jízdy.
Po nočním dešti trať začala osychat a závody se jeli na suchém asfaltu. Na startu se mi potvrdilo, že tato dovednost mi jde a posunul jsem se o několik míst. Dál nechám chvíli hovořit obraz:
Pak klekla v kameře baterka a tak jen slovně. Ke konci závodu mi odcházela pravá ruka. Absence tlumiče řízení byla znát. Expresní rychlík Indi mi dal kolo, ale to rozhodně není při prvním závodě ostuda. V posledním kole došlo ještě k pádu v poslední zatáčce, takže dojezd byl divočejší. Nakonec z toho bylo dvanácté místo celkově a šesté ve Twinech, což je patnáct bodíků do celkové klasifikace. Můžeme být spokojení.
